OCD - OSTEOCHONDRÓZA

Osteochondróza (osteochondritis dissecans, OCD) je onemocnění kloubní chrupavky postihující řadu kloubů u psa. Bezproblémový pohyb v kloubu zajišťuje tvrdá a hladká kloubní chrupavka, pokrývající kloubní plochy dvou sousedících kostí. Kloubní chrupavka je zvlhčovaná kloubní tekutinou (synovií) a vytváří odolný nárazník chránící kost před poškozením. Pokud dojde k poškození hladkého povrchu chrupavky jakýmkoliv procesem, pohyb v kloubu se stává bolestivým. U psa s OCD je chrupavka poškozená a abnormálně roste. Oproti běžnému stavu, kdy je pevně připevněna ke kosti, dochází u OCD ke vzniku trhliny v chrupavce, případně i odloučení volné chrupavčité chlopně. Odloučený fragment se volně pohybuje v kloubu a je příčinou bolestivosti. Odloučený fragment se často zvětšuje vlivem ukládání vápníku do chrupavčitého podkladu. OCD je relativně časté onemocnění rostoucích psů zejména velkých a obřích plemen (nad 25 kg v dospělosti).

Jaká plemena jsou postižena?
Mezi nejčastěji postižená plemena patří bernský salašnický pes, německá doga, německý ovčák, newfoundland, rotvajler, zlatý retrívr, labradorský retrívr a irský setr. Onemocnění bylo popsáno i u koček a menších plemen psů (border kolie, bígl, kokršpaněl, whippet). Zajímavé je, že OCD postihuje 2-5xčastěji samce než samice (výjimkou je OCD v hlezenním kloubu, kde je poměr opačný). Počátek onemocnění se obvykle datuje na 4.-8. měsíc stáří, ale většinou je diagnóza stanovena okolo 10.měsíce stáří.

Jaké jsou příznaky OCD?
Typickým příznakem je bolestivost a kulhání na postiženou končetinu. Někteří pacienti kulhají velmi mírně, u jiných je bolestivost výrazná a téměř končetinu nezatěžují. Je spíše pravidlem než výjimkou, že je OCD přítomno oboustranně (tzn.např.oba lokty, obě ramena,...). Pacienti většinou kulhají výrazněji na jednu končetinu, i když mají RTG příznaky oboustranně. Kulhání je nejvýraznější bezprostředně po období klidu a po delší zátěži. Po několika minutách mírné zátěže se příznaky zmírňují. Pokud postihuje OCD ramenní kloub, pozorujeme zkrácení kroku (pacient odmítá natahovat rameno kupředu), pokud je OCD v lokti, mají často postižení jedinci loket blízko těla a končetinu vytáčejí.

Jak se OCD diagnostikuje?

Diagnostika je založena na zjištění anamnestických údajů (plemeno, pohlaví, stáří zvířete), klinickém vyšetření (důkladné prověření pohyblivosti kloubů, detekce bolestivosti a vyloučení jiných ortopedických a neurologických onemocnění) a provedení rentgenologického vyšetření. Pokud má pes OCD v kloubu, obvykle vykazuje bolestivost při tlaku na obvyklé místo výskytu OCD, brání se plnému natažení / ohybu v daném kloubu, může mít zvýšenou náplň v daném kloubu.
Ve většině případů je diagnostické RTG vyšetření. Provádí se většinou v sedaci nebo anestezii- pacient musí být relaxován a nehýbat se, jinak nemají snímky odpovídající hodnotu a diagnostickou výtěžnost. Provádí se snímkování daného kloubu z několika směrů a pro srovnání se vyhotovuje RTG protilehlé končetiny (často je OCD přítomna oboustranně). Na RTG snímku je často patrná separovaná zvápenatělá chrupavka nebo defekt v kosti pod uvolněnou chrupavkou. Jestliže RTG příznaky absentují, ale existuje reálné podezření na výskyt OCD, doporučuje se RTG vyšetření zopakovat za 3-4 týdny. Na obrázku je ramenní kloub kelpie s OCD- hlavice kosti pažní ztrácí kulatý tvar a je v zadní části (nalevo) oploštělá.

Co je příčinou vzniku OCD?
Ke vzniku OCD přispívá více faktorů najednou. Jedná se o trauma kloubu, dědičnost, rychlý růst, omezené krvení spodních částí chrupavky a chyby ve výživě.
Trauma (akutní nebo chronická traumatizace) přispívá k tvorbě OCD léze, vede k separaci (oddělení) chrupavky od pod ní ležící kosti. Chrupavka však musí být již částečně poškozená, aby se mohl vliv traumatu uplatnit. Vlastní příčinou poškození chrupavky je defekt v tzv.enchondrální osifikaci, což je proces kostnatění hlubokých vrstev chrupavky při prodlužování kosti do délky u rostoucího psa. Vinou nedostatečného zásobení živinami odumře část hlubších vrstev chrupavky, vznikne nekrotické ložisko, které odděluje kost od povrchových vrstev. Při zatížení kloubní plochy poté dojde ke vzniku praskliny kolmo na povrch chrupavky a oddělení chrupavčité chlopně.

1 – lopatka
2 – kost pažní (humerus)
3 – kloubní plocha kosti pažní
4 – volný chrupavčitý fragment
5 – místo, ze kterého se chrupavka uvolnila

V současné době se uvažuje o roli genetiky při výskytu OCD u potomstva postižených rodičů. Výskyt OCD je častější u určitých plemen a genetických linií. Jedince, kteří OCD trpí, je doporučeníhodné vyřadit z dalšího chovu.
Onemocnění se vyskytuje v období rychlého růstu. Je proto zřejmé, že výživa podporující rychlý růst, zvyšuje riziko výskytu OCD. V tomto ohledu je vhodnou prevencí krmení kvalitního komerčního krmiva v dávkách doporučených výrobcem a vyhýbat se dalším přídavkům krmiva, a zejména přídavkům vápníku! Škodlivá role nadbytku vápníku při vzniku OCD je jednoznačně prokázána- více viz článek Proč nepřidávat rostoucímu štěněti vápník. Škodí také nadbytek bílkovin, krmte proto zejména v prvním roce stáří pouze kvalitní granule a nic jiného. Rádi Vám poradíme, jaké značky považujeme za vhodné pro rostoucího jedince velkého plemene.

Jak se OCD léčí?
Existují 2 přístupy k řešení OCD – konzervativní (klid, medikamenty) a chirurgický (odstranění volného fragmentu). Konzervativní léčba je indikována u pacientů, kteří mají velmi mírné příznaky nebo kdy nelze na RTG snímku diagnózu jednoznačně potvrdit. Konzervativní léčba spočívá v omezení pohybu (striktní klid 4-8 týdnů). Povoleny jsou krátké procházky na vodítku, nikoli však volné běhání, hra a skákání. V počátečním stadiu je možné pro zmírnění bolestivosti podávat protizánětlivé medikamenty. Vhodné je doplnit terapii o tzv.chondroprotektiva, což jsou preparáty složené z glukosaminu a chondroitinsulfátu, které tvoří přirozenou součást kloubní chrupavky. Tyto preparáty podporují normální metabolismus chrupavky a zrychlují hojení chrupavkového defektu. Na trhu je k dispozici řada těchto přípravků (Alavis, Chondrocan, Caniviton,...).

Pokud má pacient výrazné problémy (bolestivost, těžké kulhání, nereaguje na konzervativní léčbu), je indikováno chirurgické řešení. V současné době existuje možnost artroskopického řešení, což je minimálně invazivní procedura s rychlou rekonvalescencí. Dlouhodobý výsledek je nicméně srovnatelný s klasickým artrotomickým přístupem, při kterém se kloub otevře, odstraní se volný fragment a kyretou nebo frézou se odstraní volná odumřelá chrupavka z okrajů defektu.
Dlouhodobé studie poukazují na relativně dobré výsledky chirurgického řešení OCD. Po operaci může v některých případech přetrvávat mírný stupeň kulhání a může dojít k rozvoji artrózy v daném kloubu.

Prevence výskytu osteochondrózy
Základem preventivních opatření je selekce jedinců postižených OCD z chovu. Rostoucí psi velkých a obřích plemen by neměli podstupovat extrémní zátěž ve formě dlouhých náročných běhů a opakovaných skoků. Krmení kvalitního komerčního krmiva, bez přídavků domácí stravy a zejména vápníku, snižuje riziko výskytu OCD. Pořízení štěněte, jehož rodiče při zařazování do chovu podstoupili preventivní RTG vyšetření loktů s negativním výsledkem, by také mělo snižovat riziko výskytu OCD u jejich potomstva.

článek použit z webu VETERINÁRNÍ KLINIKY PÍSEK